Jak se modlit?

Dvě formy, jeden cíl - NEBE.

Je měsíc růžence a tak se tuto krásnou rozjímavou modlitbu asi všichni modlíme více než obvykle. Je to jedna z nejnáročnějších modliteb vůbec, neboť je při tom stálém opakování Zdrávasů (ja můžeme potvrdit asi všichni :-) ) dosti náročné udržet pozornost myšlenek. Ale je to modlitba moc krásná

Modlitba růžence nám však nabízí (aspoň já to tak dělám) dvě své formy. Buďto rozjímáme nad událostmi života Ježíše, nebo - když mě něco více trápí, nebo je potřeba posilu - vkládám tam to, co prožívám, své myšlenky, city, plány - prostě všecko co jde;-)

A teď - jak tak člověk zvažuje za co prosit (a to je u každé modlitby, nejen u růžence), najednou příjde "?"

Jak a za co mám pro svůj život prosit???

Musíme se modlit k Duchu Svatému, aby slova naší modlitby byla pravdivá. Musíme ho prosit, aby nás učil správně se modlit. Abychom do modlitby vkládali sebe zcela upřímně a bez okolků - prostě v celé naší integritě srdce i těla. Nedávat tam nějáky dokonalý obraz člověka, který jsem si vymyslil - užívat dokonalých slov, postojů, nesplnitelná přání a nároky na sebe a pak prosit o posilu - ale naopak.

Zde před Tebou Bože stojím. Vracím Ti, co jsem, co mám, své vlastnosti, city, tužby, dary, své tělo, svůj život, své srdce, blízké, které jsi mi poslal do cesty. Hle, zde stojím - já ubožák. Jsem tu celý - vždyť jsi mě stvořil, tak jak jsi chtěl - se svými schopnostmi a dary, ale i se svými slabostmi a nedokonalostmi. Ty jsi mi dal možná i jako dar - proto, abych cítil, jak moc Tě potřebuji. Ne proto, abys mě drtil, abys mě ničil nebo trestal, ale abych si v Pravdě uvědomil, kdo jsi Ty, kdo jsem já a kým jsou pro mě mí bližní.

Děkuji Ti Bože, že mě miluješ, buď stále se mnou.

Vždyť vidíš, jak Tě potřebuji.