V Písmě Ježíš mnohokrát vyzývá k plnění Otcovy vůle. Např.: „Mým pokrmem je plnit vůli mého nebeského Otce...“ nebo „Kdo plní vůli mého nebeského otce, to je můj bratr, má sestra i matka...“
Když se malinko více zaposloucháme do modliteb při mši svaté, mnohokrát se také tam objevují tajemná sousloví "Boží vůle". Např.: "Všemohoucí Bože, děkujeme Ti za pokrm věčného života, který jsme od tebe přijali a dej ať vždy plníme Tvou vůli, skrze Krista našeho Pána. Amen."
Supr a co jako s tím?
Co je Boží vůlí, to se však tak lehounce nedovídáme. Je jisté, že je Boží vůlí plnit přikázání lásky, naplňovat blahoslavenství, ctít zákon... ale konktrétní kroky našeho života - ty už vůbec jisté nejsou (a nikdy ani nebudou). Z učení církve vyplývá, že Boží vůli je také přirozený řád svoření.
A tak si říkám (moc by mě zajímalo, co si říkáte vy!!!), že koktrétní kroky k jednání podle Boží vůle cítíme někde HLUBOKO ve svém srdci (podle Špidlíka, duchovních otců, ...). Ne v pocitu, který právě máme!
Srdce je však často za-neřád-ěné
Hlubina našeho srdce je skutečně místem setkání s Bohem. Opět jen pár z citátů:
Srdce je však často - a vlastně celý život nějak zaslepené, dokonale prohlédne až po smrti, ve chvíli setkání s Bohem.
Základem očisty srdce je pravé poznání sebe, Boha a svého života. (tomu se věnuje spousta zajímavých knih...)
Krása přitozenosti člověka
Boží vůle je vždy svázána s naší přirozeností. Nemůžeme chtít po růži, aby se stala lilií, a podobně po lilii, aby se stala růží - zrovna podle toho, jakou květinu bychom na výzdobu do kaple potřebovali... A každá z nich nás přece může tak moc potěšit - pokud je na správném místě, na místě, které ji Bůh vyhradil a pro které ji utvořil.
O tom vůbec hezky mluví blog Verči Horské:
http://manime.signaly.cz/1110/v-souladu-sve-prirozenosti
Bum Ho!
A pak! Pak tady máme našeho Pána Ježíše - který je nám dokonalým vzorem. "Kdo chceš jít za mnou zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě."
...nebo si snad můžeme myslet, že Ježíš už prostě ve své přirozenosti Boha a člověka měl to, že se pro nás nechá zmasakrovat, ponížit a zabít?
A tak vlastně furt nevím přesně, co to Boží vůle je...
Jestli to tušíte, neváhejte a pište do diskuse!!!!!!! :-)
Tos mi teda nasadil brouka do hlavy s tou Boží vůlí..... Tak jsem otevřel YouCat a tam články 49 a 50 : "Bůh vše vede cestami, které zná jen on, vstříc konečnému naplnění. V Božích rukou jsou velké události dějin i drobné příhody našeho osobního života." V článku 50 je zase citována Matka Tereza :"Jsem jen malá tužtička v ruce našeho Pána. Ať si svou tužku ořeže nebo naostří." V článku 49 se zase píše, že ale nejsme pouhé loutky v Božím odvěkém plánu. Když jsem se nad tím zamyslel, došel jsem k závěru, že Boží vůle je nejspíš cesta, po které se můžeme svést do věčnosti. Samozřejmě můžeme kdykoliv odbočit.... Ale kdo by odbočil z dálnice na polňačku??? Pochopitelně, že na té naší osobní dálnici můžou být i uzavírky, ale každá kolona se vždy jednou rozjede....
Tak nějak to vidím já, ale je to pouhá domněnka...
hodně dobrá domněnka Gandalfe :)) Tak nějak to asi vidím i já když tady nad tím tak přemýšlím :)) a myslím že Boží vůle spočívá právě v tom, že on chce abysme šli po té cestě, ale nechce nás k tomu nutit... musí to být naše vlastní rozhodnutí...
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.